<   Miroslav Noe

Hudebník/kytarista a nakladatel rodným jménem Miroslav Šimáček se narodil v Praze 7. 11. 1956. Před narozením synka Artura v roce 2006 přijal s rodinou příjmení Noe. V průběhu života spolupracoval s mnoha významnými osobnostmi na hudební, výtvarné, novinářské, literární, filmové, technické a terapeutické scéně. „Měl jsem to štěstí,“ říká, „že hned několik z těchto odlišných aktivit dostalo ocenění ve světě.“ Vydavatelskou činnost omezil na podporu nakladatelství Marie Noe One Woman Press >.

Na přelomu 70. a 80. let autorsky podpořil českou alternativní hudební scénu. Je znám svým působením v Expanzi (1977-9), pro kterou napsal většinu z repertoáru, v Kilhets (1979-80, 5CD Kilhets, Black Point, 2008) vytvořil hudební koncept na bázi intuitivní tvorby vycházející z ticha, a pod pseudonymem Autentyncký z Gokytňan dál rozvíjel psanou i konceptuální, konkrétní a elektronickou hudbu převážně zapisovanou do grafických partitur. Od poloviny 80. let účinkoval a v 90. letech také skládal hudbu pro Agon Orchestra (CD Red and Black, Audio Ego, 1997). Jeho skladby byly uvedeny na koncertech a festivalech v řadě zemí (Bang On A Can Marathon v New York City, FIMAV ve Victoriaville v Kanadě, Evenings Of New Music v Bratislavě, Schaubühne Lindenfels v Lipsku, Audio Art v Krakově, Kunsthalle Krems v Rakousku, Warsaw Autumn Festival v Posku, New Music Marathon v Praze, New Music Concerts v Torontu, Roulette v New York City, Musica Ficta Forum ve Vilniusu, Festival NYYD v Tallinnu, Gele Zaal Gent v Belgii atd.) a byly natočeny pro různé rozhlasové a televizní společnosti (Česká televize, Slovenský rozhlas, DUNA TV Budapešť, CBC Montreal, DeutschlandRadio Berlin, Polský rozhlas, Litevský rozhlas, Estonský rozhlas, DeutschlandFunk Kolín n.R.).

V 90. letech se rovněž intenzivně zabýval grafickým designem: působil jako šéfgrafik týdeníku Respekt, jehož byl spoluzakladatelem, upravil porevoluční vzhled Revolver Revue, upravoval a vlastním nákladem vydával časopis Konserva/Na Hudbu a knihu Grafické partitury a koncepty autorů Petra Kofroně a Martina Smolky, vytvořil novou podobu Literárních novin s přílohou Konserva/Na Hudbu (ročník 1996), plakáty Společnosti pro novou hudbu, tituly nakladatelství One Woman Press, atd.

Na přelomu století se věnoval interaktivním konceptům v multimediálních projektech – Festival Limbo (Centrum pro metamedia Plasy), Mäckleburgisches Künstlerhaus (Schloss Plüschow), Festival Alternativa (Divadlo Archa), Pražské Quadriennale, Centrum současného umění Čimelice, Festival slabé hudby (Skleněná louka), Skryté hladiny vědomí (Divadlo Archa), Festival Entermultimediale (Divadlo Akropolis), Festival Next Wawe (Roxy) –, byl designérem firem Miracle/Orcave působících na poli mikrovlnných spojů a zkomponoval hudbu k filmu Divoké včely režiséra Bohdana Slámy.

Na základě živé vize Tří světel v roce 2004 sestavil tarotovou mandalu Tarot v zrcadle živého času / Systém oboustranných karet k neduálnímu výkladu – příklad s Mytickým tarotem > a vytvořil orákulum ze vzájemně natáčených 45 karet, umožňujících vidět svět třetím okem slečny Elsie May Wheeler >.

Působením času v tichu i zvuku se zabývá od dětství, pátráním po ztraceném umění a zapomenutém pokladu mysli uložených do obětních zpívajících mís (tzv. tibetských mís) od konce 90. let. V roce 2012 mu nakladatelství Beth Or vydalo knihu s autobiografickými prvky Zrcadlo živého času / O lidské touze a obětních zpívajících mísách >. V současnosti zvukem informuje éterické oleje a destiláty, pracuje na knize Píseň živého času, dokončuje praktický výklad všech 360-ti vizí Elsie May Wheeler, dokončil koncept modelu kytary s dlouhou menzurou (99cm), kterou pro něho vyrobil kytarář Petr Procházka a ve spolupráci s ním připravuje nový koncept desetistrunné kytary se stejně dlouhou menzurou ...

... Hraje na třicetiosmi palcový symfonický gong (96 cm) a koncertuje s ním.

video – Symphonic gong – ukázka ze začátku koncertu 2. února 2019